Rozhovor s kamarádem Tomem, který studuje v zahraničí.
1. Odkud pocházíš?
Pocházím z Ostravy.
2.
Proč ses rozhodl studovat ve Francii?
Původně jsem plánoval studovat
v Německu. Poté jsem se však jednoho dne ocitl zcela náhodně na přednášce
prezentující mou školu a její studijní program, přičemž jsem si velmi rychle
uvědomil, že tato škola naprosto a perfektně splňuje mé představy a očekávání
od studia. Brzy po oné přednášce jsem přehodnotil své dlouholeté plány.
3.
Co studuješ? Můžeš své studium popsat?
Studuji na evropském
francouzsko-německém kampusu v Nancy Pařížského institutu politických věd
(Sciences Po Paris). Jedná se o multioborové studium (politologie, ekonomie,
právo, sociologie a moderní dějiny), které mě nadchlo svým mezinárodním
zaměřením. Na kampusu je nás pouze okolo 250 studentů, přesto více než 40
národností. Celé studium probíhá ve francouzštině, němčině a angličtině, což si
získalo mé srdce, neboť učení se cizím jazykům je má velká vášeň.Studium je poměrně náročné.
Vyučování máme téměř denně od rána až do večera, nároky na studenty jsou vysoké
a ta trojjazyčnost mi dává občas také pořádně zabrat. Vše je kompenzováno
vysokou kvalitou vyučujících a mimořádně inspirativním konceptem celého studia.
4.
Co tě nejvíce překvapilo, když jsi poprvé přijel
do Francie?
Nečekal jsem, nakolik odpovídají
historky o pověstném francouzském „merde“ realitě. Pro cizince je naprosto
nezbytné se neustále dívat pod nohy, aby nedošlo k nepříjemnému zážitku.
Na druhou stranu jsem byl opravdu mile překvapen neobyčejně pečlivě udržovanými
a krásně navrženými městskými parky.
5.
Můžeš popsat město, ve kterém bydlíš?
Bydlím ve městě Nancy, jež se nachází
v regionu Lotrinsko nedaleko německých hranic. Nancy je středně velké
město, čítající s předměstími okolo 400 000 obyvatel, mající malebné
historické centru a moderní čtvrti okolo. Je známo pro své nádherné náměstí
Place Stanislas, studentský život a lahodné makarónky.
6.
Chybí ti něco z České republiky?
Samozřejmě mi chybí má rodina a přátelé. A
také zeleň. Nancy, ač má několik opravdu nezapomenutelných městských parků, je
jinak téměř bez zeleně, pouze spleť mnoha budov. Uvědomil jsem si tak, nakolik
mi chybí denní kontakt s přírodou, neb v Ostravě, ač to může znít
paradoxně, je zeleně, stromů či lesíků spousta.
7.
Jací jsou Francouzi, můžeš je porovnat
s Čechy?
Francouzi jsou velice pyšní na jejich zemi,
kulturu, kuchyni a jazyk. Často si jich však neumí užít. Francouzi často končí
ve výzkumech jako nejnešťastnější národ Evropské unie. Mívám pocit, že mottem
Francouzů je „Elegance a Melancholie“. Ze stereotypů o Francouzích bych mohl
potvrdit následující: velice dbají o kvalitní stravu, rádi vypadají dobře (ač
v jejich oblíbeném nonšalantním stylu), zajímají se o kulturní,
společenské a politické dění, jsou často egoisté, neovládají cizí jazyky a
neradi uklízejí po svých psech.
8.
Jaké máš plány do budoucna? Dovedeš si
představit žít natrvalo v cizině?
Mé plány jsou stále otevřené. Příští rok
studia budu trávit v Rakousku a poté mě bude čekat výběr země, ve které
bych chtěl absolvovat magisterské studium. Žít natrvalo v cizině si dovedu
dobře představit.
9.
Jsi pyšný na Česko?
Jsem pyšný na bohatou českou
historii, malebná města a krásnou přírodu.
10.
Co si myslí Francouzi o ČR?
Francouzi se dělí v tomto ohledu na dvě
skupiny, na ty, kteří o ČR nemají ponětí a na ty, kteří jej mají. Ti neznalí
mají většinou problém zařadit ČR na správný kontinent, popřípadě si vybavují
pojem Československo. Ti znalí naopak překvapí znalostmi české kultury,
historie a některých měst. Mnozí z nich byli v ČR i na dovolené.
Kromě toho, že se Češi „neustále mračí a jsou často nepříjemní“ mají většinou o
ČR pozitivní mínění.
Vaše T.
Žádné komentáře:
Okomentovat